Spánek má pro naše tělo zcela zásadní vliv. Jedná o útlumově – relaxační fázi organismu, která je nesmírně důležitá pro regeneraci organismu. Dnes však díky mnoha vlivům dochází k narušení spánkového režimu. Stále více lidí trpí z mnoha důvodů spánkovými poruchami, při čemž jejich vznik může mít různé příčiny:
· Závislost na moderních technologií, které vyzařují světlo, které brání tvorbě spánkového hormonu (častý problém u dětí, které se stávají závislé)
· Stres
· Přepracovanost a přílišné požadavky (kladeny jako od okolí, tak i sami na sebe, problém napříč všemi generacemi)
· Špatná spánková hygiena
A další…
1. Proč tedy spát?
Spánek má důležitější roli, než si myslíte. Při nekvalitním spánku nemůžete vést kvalitní život. Nedostatek spánku může způsobovat pocit únavy, sníženou pozornost, bolesti hlavy, podrážděnost nebo obezitu (tělo nahrazuje energii jídlem, nedostatek impulsu, že už je člověk sytý).
2. Kolik je potřeba toho naspat?
Potřeba spánku je individuální a navíc je ovlivněna mnoha faktory – věkem, zdravotním stavem, aktuálním fyzickým stavem i psychikou (stres…). Obecně se za ideál udává 8 hodin, ale dle individuality každého jedince je tolerováno vše od 4 do 12 hodin. Důležité je, aby člověk prodělal všechny 4 fáze spánku (usínání, NREM, REM, probuzení), protože všechny fáze jsou v regeneraci organismu významné a každá má svou funkci, nicméně teoreticky mělo stačit rozmezí od 4 do 5 hodin.
3. Co se vlastně děje se spícím tělem?
Rozhodně tělo spícího člověka nevykazuje stejné fyzické vlastnosti jako tělo člověka, který je vzhůru. V době usínání dochází k celkovému fyzickému útlumu. Krevní tlak, teplota, frekvence dýchání – toto vše se poměrně výrazně zklidňuje a zmírňuje. Teprve až 2 hodiny po usnutí dochází k opětovné aktivaci těla, kdy se navýší frekvence dýchání (tedy i spotřeba kyslíku), ale jiné tělesné funkce jsou spíše nepravidelné, jako např. srdeční tep, krevní tlak nebo tělesná teplota. Navzdory tomuto fyzickému stavu je svalstvo zcela uvolněné.